Měl na svém kontě vraždy tří lidí a žádnou naději, že by mu byl zbytek trestu prominut. Přesto se paní Elena nerozvedla a na manžela často myslela. Rozhodla se, že k němu bude promlouvat přes fotografii, kterou si vystavila na nočním stolku, aby ji měla každý večer na očích.
Paní Elena byla křesťanka a za společného života a hrůzných činech manžela nic nevěděla. Zpočátku se nic nedělo, ale později začala trpět noční můrou a nemohla spát. Ve dne, kdy neměla fotografii přímo na očích, bylo všechno ve zdánlivém pořádku. Její večerní rituál byl ale branou k průniku negativní energie, kterou její manžel z vězení vysílal.
Paní Eleně se postupně začala měnit povaha a stal se z ní člověk, ze kterého měli ostatní nepříjemné pocity. Ač ji zpočátku někteří litovali, později se jí raději vyhnuli. Naštěstí pro ni si této změny všimli její příbuzní a vyhledali léčitele, který se mimo jiné zabýval i přenosem energie. Bylo to doslova za pět minut dvanáct, protože paní Elena už v tu dobu dostávala chuť zabíjet.
Léčitel jí odebral veškeré fotografie manžela a zakázal jí na něj i myslet. Po čase se opravdu všechno spravilo, celá léčba ovšem trvala skoro dva roky. Je ale nutné dodat, že tak, jak mohou fotografie negativně ovlivňovat člověka, dokážou to i pozitivně. Záleží na tom, o koho jde a jakým směrem se vydává jeho „zářič“.