A přesto si troufám říci, že jejich tajemství dosud lidé nerozluštili. Sny k nám přicházejí, některé si pamatujeme, některé ne, některé se opakují, jiné se stanou noční můrou. Vyprávějí v náznacích nebo jsou natolik živé, že máme pocit, že jsme určitý příběh žili a nejen snili. Snít můžeme také s otevřenýma očima. Nevím jak, ale nějak to dokážeme.
Pamatuji si, že se mi od dětství zdál sen, který byl v určitém momentu stále sejný. Nebyl vůbec hezký, byl plný zla, násilí a bolesti. Naposledy se mi zdál možná tak před dvěma lety, ale již se neopakoval tak často jako třeba v dětství či mládí. Zatím jsem sice nepřišla na to, zda vůbec a s čím může mít spojitost. Ale jsem ráda, že se mi od té doby nezdál. Nicméně o sny jsem se v určité době začala více zajímat, pročítala jsem snáře a společně s několika přáteli jsme si začali vyměňovat informace, pomáhali si s luštěním snů a pátrali, co nám chtějí říci. Nejsem na sny odborník či jejich vykladačkou, ale často byla zjištění velmi zajímavá. Často sny souvisely s momentálními záležitostmi, životními etapami a duchovním vývojem. Životní zkušenosti nevyjímaje. Upozorňovaly na to, kdy a čím si člověk škodí, kde by mohl najít pomoc či podporu. A také se kolikrát stalo, že sen cosi předpověděl a příběh se v reálu odehrál.
Ale jak lidé začali vykládat sny? Myslím, že stejně tak jako dnes, tak i mnoho století zpět si lidé vyprávěli zážitky z každodenního života a stejně tak si vyprávěli o tom, co se jim v noci zdálo. A co si budeme vykládat, stejně jako nyní je překvapovaly jistě ty sny, které se jim buď opakovaly, nebo byly živé. A lidé v nich zažívali pocity nepohodlí, strachu, měli pocit, že padají nebo létají. A další zkušenosti je přiměly k tomu, aby se začaly významy takových snů zapisovat. A takto nějak zřejmě vznikaly snáře. Nejstarší zmínka je o snáři z&nb