Tato miminka přichází na svět, aby ho obohatil. Obohatila? Ano, protože každý člověk, který přijde na svět, má před sebou osudový úkol. Má splnit úkol, který si předsevzal před příchodem na svět. A také má splnit nějaké poslání. Má být jakýmsi způsobem prospěšný pro lidstvo, pro svět, pro druhé.
Život na Zemi nám to příliš neusnadňuje. Je tu mnoho faktorů, které nás odvádí od těchto poselství. Vydělávat peníze na ta všechna lákadla, která lidé vymysleli. No jo, ale jak se tedy dovědět, jaké poslání tu má člověk splnit?
Když „sejdeme“ z té naší naplánované cesty, tak on ten „osud“ udělá všechno tak, aby nás tam kopl zpět. Jak že to udělá? To tak přijde nemoc, úraz, nějaké komplikace na pracovní, finanční, partnerské či rodinné úrovni. A pak už to jede. A co s tím? Všechna upozornění, která přijdou, nás vedou jenom jednou cestou, a to je návrat k sobě samému. Mohli bychom říci, že do vlastního nitra. Ať máme jakoukoliv otázku, odpověď najdeme vždy uvnitř sebe. Víme totiž všechno, jen si dovolit ty odpovědi najít. Že to neumíte? Ale ano, umíte… a je mnoho možností, kterak se k informacím dostat.
Lidské emoce jsou totiž takovým tobogánem. Ty nás umí dovést až k prvopočáteční situaci, která nás naučila jít proti sobě. Je totiž velmi důležité, abychom byli sami sebou, byli „tady a teď“. Někdy se stane, že potkáme někoho, kdo nám v tom pomůže, aniž by to tušil. Nebo naopak pomáhá cíleně. Vše záleží na tom, jak si to ta naše dušička naplánovala dopředu. I když je třeba používat ten mozek, jehož inteligence nás staví na nejvyšší žebříček existence na Zemi, není radno podceňovat city. Naše srdce velmi často a velmi dobře ví, co je správné, ale my se poddáme mozku.
A pamatujte! I vy jste byli někdy miminkem, které přišlo na Zemi s veškerým věděním, které existuje. Hledejte v sobě ten zdroj, který vám může vše objasnit, vysvětlit a dovolte mu se otevřít skrze vaše srdce, emoce, přítomný okamžik, intuici. Není potřeba vše vědět vědomě a pochopit rozumem.