Zásadním úkolem jógového cvičení spočívá ve spojení individuálního bytí a universa. Je tedy zřejmé, že toto cvičení spočívá v intenzivním soustředění nejen na práci těla, ale také dechu. Nikoho již nepřekvapí informace o tom, že existuje i samostatné dechové cvičení tzv. Pránájáma.
Existuje osm druhů jógy, které se orientují na různé stavy vědomí a jejich sjednocení. Takže kromě již uvedené Pránájámy zaměřené na dech, můžeme cvičit Nijamu, která má na starosti duchovní hodnoty nebo například Jamu, která provází vývoj správného jednání. Neznámější a nejrozšířenější je zřejmě Hatha jóga, která pečuje o držení těla. Pak je zde ještě Pratjáhára zaměřená na nelpění, Dhárana na zaměření smyslů, Dhjána, která pomáhá s vývojem meditace a Smádhi, kterou vyvineme spojení s meditací.
Asi nikoho nepřekvapí informace, že některé jógové polohy (asány) vycházejí z pohybů a pozic zvířat a jsou i podle nich pojmenované. Dokonce některé souvisí i se sebeléčebným procesem, jehož jsou zvířata schopna. A samozřejmě mají i podle toho svůj význam. Kočka tělo protahuje, zajíc jej uvolňuje, kobra rozpouští agresi a emoce. Za tzv. „královské“ asány se považuje stoj na hlavě a pozice „lotosového květu“.
Dalším důvodem, proč by lidé měli volit tento způsob cvičení je ten, že velmi příznivě působí i na fyzické tělo. Dá se říci, že na naprosto celé tělo. Kromě již zmíněného dechu na svaly, klouby, vnitřní orgány, lymfu, oběhový a nervový systém. Díky potřebě soustředění je zde nezanedbatelný vliv také psychiku, cvičení mysli a energetická centra, jež nazýváme čakrami.
Cvičení jógy vede člověka k uvolnění, zklidnění, harmonizuje mysl a tělo. Z toho plyne, že mysl a tělo se vzájemně ovlivňují a díky zdraví obojího může člověk svůj život prožívat daleko kvalitněji, pokud bude jógu praktikovat.