Na rozdíl od nás více o těchto věcech přemýšleli a nikdy by je nenapadlo nastěhovat se do domu, který je zatížený nějakou tragédií. Energie (a to jak kladná, tak záporná) se otiskuje do zdí i do samotného místa. V dávných dobách se takové domy opouštěly a říkalo se jim „strašidelná místa“. Časem se ale začalo rodit stále více lidí a bylo potřeba, aby měli všichni střechu nad hlavou.
Obydleli se domy po odsunutých Němcích a nikoho ani ve snu nenapadlo, že jsou zatíženy prokletím. To, že v těchto domech lidé trpí leukémií či rakovinou, nikdo nepovažoval za nic mimořádného. Současní obyvatelé vnímají narušenou harmonii, ale nerozumí jí, neslyší stará poselství a varování. Stále častěji navštěvují lékaře pro poruchy spánku, stres, úzkost, deprese a jiné neduhy, rozpadají se jim rodiny a sousedské vztahy jsou napjaté. Svůj domov však odmítají opustit, vždyť je pořízení nového bydlení stálo tolik peněz… Pokud by se ale dělala nějaká věrohodná studie, možná bychom se podivili, co všechno by nám ukázala. Energie jsou věčné. Lidé, zvířata, rostliny umírají, domy se boří, přehrady se protrhávají, ale energie toho všeho tu zůstává a nezničí je ani čas.
Ne každý ale bydlí ve starém domě, stejně tak jsou zatíženy i byty. Pokud v bytě někdo zemřel násilnou smrtí nebo se v něm dlouho trápil, je takový byt prosycený negativními energiemi, které zatěžují dalšího majitele. Je to stejné, jako kdybychom sbírali starožitnosti či nosili prsten po zlé tetě, která už zemřela. I v takových věcech a špercích zůstává „otisk“ energie, který může ublížit a většinou i ublíží. Když někdo dlouho umírá v bolestech při rakovině a někdo další se do takového bytu nastěhuje, může ho stihnout i tentýž osud. Vždy bychom měli vědět, do jakého domova se to vlastně stěhujeme.