Známe se možná více než deset let. Je to takové přátelství na dálku. Víme o sobě, občas si napíšeme nebo zavoláme. A tak jednou zadrnčel telefon a na druhém konci on. A prý že má pro mne překvapení a ať mu nadiktuji svou adresu. Ale protože jsem byla zvědavá jak stádo opic, informaci jsem z něj vypáčila. Prý našel při úklidu (evidentně generálním) celého domu karty. Vykládací karty. A protože v jeho rodině nikdo karty nevykládá, rozhodl se věnovat je mně.
Karty přišly v době, kdy jsem vůbec této myšlence nevěnovala pozornost, protože jsem měla naprosto jiné zájmy a pokud jde o karty, velmi dobře si rozumím s mariášovými. Ale jednoho dne přistál v poštovní schránce balíček. Nejdříve jsem se podivila nezvyklému tvaru, ale když jsem si přečetla zpáteční adresu, bylo mi vše jasné. A tak jsem balíček rozbalila a rozložila karty.
Zdálo se mi jich moc. Když jsem je spočítala, bylo jich přesně 52 a k tomu ještě jedna reklamní. Taková titulní. Dívala jsem se na obrázky a říkala si, jestli dokážu někdy přečíst, co mi asi tak chtějí říct. A víte co? NIC. Vůbec nic jsem z nich necítila, neuměla si je „přečíst“. A tak jsem milé kartičky zase hezky složila a odložila je. Věnovala jsem se nadále svým povinnostem, zájmům a pak zase jednou je rozbalila. K mému překvapení se něco změnilo.
Volala mi jedna přítelkyně, že stojí na určité křižovatce a neví si rady a prosila mě o výklad. Aniž bych si to uvědomila, sáhla jsem po balíčku s 52 kartami. Položila jsem otázku a soustředila se na výklad. A najednou se to stalo! Přečetla jsem příběh, který odpovídal situaci mé přítelkyně v zaměstnání a možné řešení. Což jsme následně probraly a ona si uvědomila, co jí daná situace říká.
Od té doby mám na výběr. Mohu vykládat dvěma druhy karet nebo si jedněmi mohu vypomoci při výkladu druhými. Ale má to jedinou vadu! Na otázky, které se týkají mě samé, neodpovídají! :)