Jednohubky, chlebíčky, případně sváteční večeře, poháry s vínem či sektem, rodina, přátelé… To je malý silvestrovský výčet. Připomeňme si tedy několik zajímavostí, které se k 31. prosinci vztahují.
Je zřejmé, že původně to byly oslavy pohanské naprosto stejně jako ty, kterým dnes říkáme vánoční. Jak Vánoce, tak Silvestr jako konec roku, vznikly až po ustanovení gregoriánského kalendáře. Závěr roku, spíše čas okolo zimního slunovratu, byl časem oslav, které se protáhly až do února. Již v antickém Římě, v dobách, kdy se používal ještě juliánský kalendář, byl konec roku spojován se zábavou, která byla velmi nevázaná. Z toho důvodu se církev se ne snadno srovnávala s tím, že by se pohanské zvyky zachovaly, a proto vyzývala své farníky, aby chodili do kostelů a modlili se za lepší následující rok.
Stejně tak jak se vyvíjela společnost a bohatla, nejen že se začali obdarovávat na Vánoce lidé mezi sebou, ale silvestrovské oslavy byly provázeny zvyšujícím se množstvím vybraných jídel, nápojů a konec 19. století byl počátek současné tradice přípitku šampaňským. Silvestrovské oslavy stále častěji vrcholily ohňostroji, které jsou v poslední době velmi okázalé a nápadité. Především ve velkých městech a ty z hlavních měst světa můžeme vidět na televizních obrazovkách již hned na Nový rok.
Rozhodně se shodneme na tom, že nejbujařejší oslavy se odehrávaly na přelomech století v roce 1899 a 1900 a 1999 a 2000. Ten před 15 lety si většina z nás pamatuje a má v živé paměti, hlavní města na celém světě se předháněla, které z nich budeme nápaditější, větší a krásnější ohňostroj. Lidé od nového roku většinou očekávají nějaké zásadní změny, zásadní události, ale život šel tak, jak měl. Pro někoho šťastněji, pro někoho méně. Je pravdou to, že každý rok s sebou nese změny, i když to hned není vidět.