Většinou jim to dlouho nevydrží. Žena, která ráda a s potěšením nakupuje (a vůbec nemusí utrácet všechno), dělá ráda radost sobě i druhým. Je-li přítelem šetřivý muž a ještě spolu nebydlí, většinou ho zahrnuje dary, obléká ho, kupuje mu parfémy i dražší dárky a uspokojuje ji, že je muž šťastný. Opětuje-li vám muž vaši snahu tím, že zaplatí dovolenou, dostanete od něj květiny a také nějaký ten dárek, potom je všechno v pořádku. Jestliže ale dovolenou opět platíte za oba jen z vlastní kapsy, zbystřete. Znám dokonce i ženu, která svého „spořílka“ oblékla od hlavy až po paty (chodil do práce a slušně vydělával), poté jejich vztah skončil, „spořílek“ se po skoro deseti letech vrátil a měl na sobě i ve skříni jen polorozpadlá trička ještě od ní. Dopadlo to tak, že ho ona dobračka opět celého oblékla, za rok se znovu rozešli. Má ale naději, že za deset let se opět vrátí…
Pakliže je někdo nakupováním posedlý, pak už je to psychická porucha. Ta se projevuje například tím, že si žena koupí dvacet laků na nehty a stále jich má málo. Lidé s touto poruchou se dokážou i zadlužit a bez léčby pro ně cesta ze začarovaného kruhu téměř neexistuje. To je ale sorta lidí, která do tohoto článku nepatří. Když se žena, která pracuje a vydělává, bojí říct drahé polovičce, kolik její nové šatičky vlastně stály a zahodí visačku s cenou dřív, než by to ten její zjistil, není důvod v takovém vztahu setrvávat. Mohla byste totiž místo v bytě skončit jednou ve stanu. A i když ušetříte v tomto případě za energie, přesto byste o tom, jak chcete žít a co si koupit, měla rozhodovat hlavně vy.