Ano, jsem na venkově. Klidné tempo života, častěji je tu ticho a v noci tma. Zvyk je železná košile, takže první dvě noci usínám velmi dlouho po půlnoci, ale najednou se to začalo měnit. V klidu usínám a cítím vnitřní klid. Zajímavé je, jakým balzámem na duši může být úplná tma v noci. Když je jasno, tak vidíte celou mléčnou dráhu. A to je sakra podívaná!
Za celý den tu projede tak 5 aut. Umíte si to představit? O víkendu je frekvence vyšší, zajímavé, že? A proč? Protože do okolních domů jezdí návštěvy. A především v tomto nádherném počasí babího léta. Lidé svá setkání situují ještě hlavně do zahrad nebo na terasy. Je slyšet cinkání lžiček v šálcích s kávou, smích, ale i dětské výkřiky radosti a veselí v rámci her.
A ocitám se na polní cestě. Jo, vyrazila jsem na procházku podzimní přírodou. Celkem nepochopitelně jsem zastavila své kroky. Měla jsem prostě pocit, že se zastavit mám. Bylo ticho. Mírný vánek schválně šustil listy na stromech a tak společně s hmyzím společenstvím dělají nádhernou zvukovou kulisu. Velmi jemnou a nevtíravou. Nějaký pták seděl na větvi stromu a urputně zobáčkem kloval do kůry. Asi tam tušil něco dobrého k sezobnutí. A ty barvy! Naprosto modrá obloha. Bez mráčku. Taková šmolka je vidět snad jen v létě. Občas se ukázala bílá kondenzační čára v dráze tryskových letadel, a od jejich křídel se odrážela záře slunce. Listí na stromech, ale už i na zemi má snad všechny odstíny zelené, žluté a červené. Rudé šípky vypadají jako korále zavěšené na větvičkách keříků. V dálce se sluníčko zhlíží na hladině rybníku a některá okolní pole se zelenají ozimy a jiná jsou zoraná a mají nádherně sytě hnědou barvu. Nad hlavou mi přeletělo malé letadélko, které krouží a jeho pilot se určitě kochá naprosto stejně přírodou jako já. Jen s tím rozdílem, že on se dívá z ptačí perspektivy. Ten ale musí vidět nádhernou paletu barev, že?
Přemýšlím… Shakespear v Hamletovi postavil otázku „být či nebýt“, já ji dnes vnímám jako „venkov nebo město“. A to je dilema, věřte mi! Jak se říká, vše má něco do sebe. Ve městě máte všechno blízko, dojdete všude pěšky, nemusíte dělat zásoby potravin. Ale i venkov má své komodity, které ve městě nenajdete. Tak si možná budu muset hodit korunou!