Poprvé jsem ho viděla před deseti lety, ale uvědomila jsem si, jak dokáže oslovit nejen stávající, ale i nové diváky. Jeho nedávné shlédnutí mi připomnělo chvíle, kdy jsem film viděla poprvé. Do kina jsme vyrazily s kamarádkou. Měly jsme tehdy „volňásky“ a shodly se, že tento film by mohl stát za to. Po jeho skončení jsme zamířily do malé vinárničky a daly si sklenku vína. Hovořily jsme o právě zhlédnutém snímku a shodly se v tom, kolik je v něm otevřených témat! A kolik nám toho z filmu uniklo! Od té doby měl tento film u mne mnoho repríz a já jsem pokaždé doplnila to, co mi při předchozí repríze uteklo nebo objevila něco nového, čeho jsem si předtím nevšimla.
Zajímavé bylo sledovat své myšlenky. Je život, který žiji takový, jaký ho chci mít? Co všechno z mého života se podobalo příběhu Liz? Co všechno jsem dělala a dělám jen proto, že „se to tak má“? Ano, tento film nás vede k zamyšlení nad vlastním životem. Když si Liz uvědomí, že chce něco jiného, najednou konstatuje, že její „život se vejde do jedné krabice“. Jak se cítí člověk, který si tohle uvědomí? Jaké přicházejí myšlenky?
Itálie je zemí, která mne od dětství jaksi přitahovala a i když jsem ji poprvé navštívila v době, kdy vznikal tento film, tato země je ve mně nějak podepsaná. A což potom, když se Liz odhodlá pro začátek své cesty vydat právě do Itálie? Lidé v Itálii jí ukazují, jak je život krásný a jak je třeba si ho vychutnat se všemi aspekty. Skvělé, chutné a čerstvé jídlo, živá komunikace provázená rozmáchlými a mnohé říkajícími gesty, rodinná společenství, kterým není na obtíž přijmout ve svém kruhu hosta, a to vše rovná se: sladký život! Radost ze všeho, co právě dělala. Ano, kdybyste se mě zeptali, mohla jsem říci, že jsem Liz v tu chvíli záviděla. Ale dnes už si takové chvíle také umím „vyrábět“.
Návštěva Indie, potažmo ašrámu guru jejího bývalého přítele, ve kterém potkala zajímavé osoby, jí ukázala zase něco jiného. Aspekty života jako je úcta, cesta odpuštění. Víra, že vše, co dělala, je správné a že se ubírá pravou cestou poznání. Tolerance a také láska k sobě samé. Umění meditace a soustředění se. Najednou věděla, jakou sílu mají modlitby a myšlenky. Krásná životní cesta...
Bali jí již podruhé otevřelo svou pohostinnou náruč. Znovu se setkává s místním šamanem Ketutem i jeho domácí. V tuto chvíli jí přichází do života noví lidé - léčitelku a její malou dcerku, krásná Brazilka, ale také nespoutaný turista užívající svůj život, jenž jí tolik připomíná muže, kteří pro ni v nedávných letech něco znamenali. Avšak Liz čeká setkání daleko jiné. Mohli bychom říci, že osudové. Felipe, který žije na Bali, aby byl blíže svým dětem a zároveň mohl řídit své obchody, se seznamuje s Liz za, mírně řečeno, nepříjemných podmínek. Málem ji totiž přejede svým autem. Avšak co se má stát se stane, a tito dva lidé v sobě najdou zalíbení. Ano, nachází lásku. I když se jí zpočátku bojí, Ketut při jejich loučení vysvětluje, že někdy se určitá rovnováha musí vychýlit, aby mohla vstoupit do života láska. A závěr? Jak jinak? Happy end! Přesto je to film plný emocí a ponaučení.
Tápete ve svém životě? Nevíte co s ním? Co zkusit úplně něco jiného?