U Keltů se vyprávělo o bájném hrdinovi, který ve válce ztratil paži, a kovová protéza mu nestačila. Po přímluvě u „bohů“ mu byla vyrobena opravdová lidská paže. Díky magickému rituálu přituhla a posléze přirostla k původnímu místu. Fungovala prý dokonale a bojovník mohl dál válčit.
Staří válečníci, mezi nimiž vynikali právě Keltové, ovládali různé fígle. Přivolání blesků a bouří bylo normální záležitostí. Stačilo obrátit některé důležité kameny a došlo k vyvolání hustých kašovitých mlh. V mlze a v terénu, který byl plný roklí a srázů, se nepřítel nedokázal zorientovat.
Zapomenout bychom neměli ani na válečný pokřik. Vždyť i husité se svým chorálem o božích bojovnících naháněli strach. Zdánlivě pasivní zbraně mohou nabývat jiných rozměrů. Není vlastně „moderní zbraní“ i televizor? Vždyť kolik lidí si koupí určitý výrobek jen proto, že ho viděl v televizní reklamě?