Na mši Svatého Josefa vyšla děvčata naboso v nízkých botkách, všechny dívky měly krátké kabátky a lehké sukně. " Jak je na Josefa, taková úroda nás čeká"..tak zní staré čeké přísloví. Podle jediného dne se dalo určit, jak bohatá bude sklizeň. Kromě počasí sledovali hospodáři i směr větru, pokud vál ze západu, sklidili trávu, vítr z východu předpovídal hojnost obilí a sena. Pro zemědělce se tak 19. březen stal nejdůležitějším dnem v roce!
Svatý Josef slavil svůj svátek poprvé už ve 12. století. Josef (v hebrejštině původně Jóseph) se stal patronem celé církve v roce 1870. Je ochráncem dětí, , mládeže , šťastných rodin, ale i umírajících. Nejsčastěji je zobrazován s lilií, pastýřskou holí nebo s nástrojem tesařů.
Velký význam měl den svátku Josefa pro všechny brusiče skla. Konečně mohli pracovat za denního světla, a tak první sobotu po svátku poslední lucernu tradičně zakopali v lese. Poíjeli, veselili se a vítali slunečné dny.
Pro mladé páry byl tento den svátkem věrnosti, kterou si slíbili na Josefské pouti. Jestli nevíte, odkud pochází tradice pouťových srdcí, tak je to právě z času Josefské pouti. Chasníci medová perníková srdíčka kupovali svým děvčatům jako symbol příslibu manželství.
Pepa, Pepík, Pepin, Józa i Josef je tradiční a dosud nejužívanější české jméno. Ať už budete vítat jaro nebo slavit Josefa, zapomeňte na chmury a užijte si tento den v plné parádě!