Některé dezerty jsou nejen báječným chuťovým zážitkem, ale i vstupem do historie. Při jejich servírování splynete s příběhy, které doprovázely jejich původ.
Mezi ostrovními zeměmi Nový Zéland a Austrálie se táhne od první poloviny 19. století boj o původ dortu PAVLOVA. Podle životopisu slavné primabaleriny Anny Pavlové se prvním autorem dortu Pavlova stal kuchař z hotelu Wellington, kde byla na svém turné ubytovaná v roce 1926. Základem je inspirace její nadýchané baletní sukně - šlehané bílky s mandlemi jako korpus, bohatá šlehačka a čerstvé ovoce, v originálu kiwi a jahody, posypané cukrem jako sníh. Během let si každá země upravila recept po svém, u nás ho nejčastěji ochutnáme s lesním ovocem.
Není nic jednoduššího než čokoládový korpus s marmeládou. Autorem věhlasného Sacherova dortu byl kuchařský učeň Franz Sacher. Poprvé ho ochutnal kníže Metternich v roce 1832. Milovník společnosti, a především vážených dam, si objednal desert u šéfkuchaře, který se ale kvůli nemoci nemohl příprav hostiny účastnit. O cukrářské umění se musel postarat pouze šestnáctiletý učeň Franz Sacher. Knížeti se kombinace zalíbila, ale o slávu Sacherova dortu se zasloužil až jeho syn Eduard. Dnes patří ochutnání Sacherova dortu v centru Vídně s výhledem na Vídeňskou operu k milým povinnostem všech návštěvníků rakouské metropole.
K nepečenému dortu Malakoff s čerstvým ovocem se váže příběh šlechtičny Charlotte provdané za Rusa Malakova. Přestože je recept na první pohled jednoduchý, obsahuje přísné postupy střídání krému, kladení ovoce a piškotů. Pochází z 19. století z Francie. Plný másla, vanilky a ovoce, přesto ale lehký a lahodný - jeho varianty až po jednduché piškoty s ovocem a krémem jsou dnes snad nejoblíbenějším dortem v našich zeměpisných šířkách.
A pokud výživoví poradci radí klidně vychutnávat každé sousto pomalu, u slavných receptů to platí dvojnásob. Chuť vám přinese i historický zážitek.