Před dvěmi až třemi tisíci lety začalo vše mezi kmeny Galů. Málokterý svátek má historii tak paradoxní jako Halloween, který se slaví v předvečer Všech svatých, jedním z nejdůležitějších svátků pro katolíky, anglikány a luterány. Jisté zjevy Halloweenu, jako augurové, duchové či čarodějnice, byly krutě potlačovány křesťanstvím. Pro katolické země jižní Evropy byl svátek Všech svatých vážný. Naproti tomu na britských ostrovech a za mořem představuje Halloween noc veselí, pověr, dobrodružství. Aby se porozumělo tomuto rozdílu, je potřeba vrátit se zpět do původu tohoto svátku.
Více než před 2500 lety, noc Samain
Galové byli nejbohatší a nejpočetnější z keltských národů. Jejich přednost byla v tom, že je Řekové a Římané nazývali Keltové: Galové. Galský rok končil koncem léta v přesný den, který dnes odpovídá 31. října. Stáda byla přihnána z luk do stájí a slunci se děkovalo za úrodu, která pomáhala v boji proti nadcházející temnotě a chladu. Předpokládalo se, že ten poslední den v roce mohou duchové krátce navštívit své příbuzné, dříve než se bůh smrti pokusí shromáždit duše těch, kteří zemřeli během roku, aby jim zjevil jejich úděl.
V té noci, z 31. října na 1. listopad, začíná Samain. Během této první noci nového roku se provádí ceremoniál, aby zajistil dobrý budoucí rok. Večer uhasili majitelé domů oheň v krbu svých domovů, potom se shromáždili v kruhu kolem svatého ohně. Druidové slavnostně udusili oheň oltáře, potom třeli suché větve posvátného dubu až znovu zaplál oheň, aby uctil boha slunce a boha smrti. Každá hlava rodiny dostala řežavé uhlí, aby jím znovu zapálila nový oheň ve svém krbu. Oheň, který musí hořet až do následujícího podzimu …
Od Galů k Odilonu de Cluny
Svátek Samain byl nejdůležitější z galských svátků. Vepř, obyčejně servírovaný na stolech Galů byl nahrazen dvěma bílými býky, svázanými za rohy, obětovanými po sklizni jmelí. Pilo se pivo, víno a medovina. Svátek trval i více jak týden, aby bylo jisté, že duchové jsou zastrašeni, proto si také Galové oblékali strašidelné převleky.
Zařadit Samain do katolického kalendáře trvalo několik století. V 8. století papež Řehoř III. Převedl svátek svatých do listopadu. Kolem roku 840, papež Řehoř IV. zavedl svátek Všech svatých s tím, že den a předvečer bude svěcen. Odilon de Cluny vybral v roce 1048 2. listopad za svátek mrtvých.
Anglický název pochází z této doby. Každý Halow´day se stal svátkem Všech svatých, každý Halow E´en pro svatou noc která předchází a stává se Halooween mnohem později.
Halooween od Irska po USA
Když ve Francii zmizela keltská kultura, lidové zvyky Samain pokračovaly ve vývoji v Irsku, Skotsku a jistých krajích Anglie. Jedno z jídel servírovaných k večeři v Irsku o Halloweenu se nazývá „Callcannon“. Je to jídlo z bramborové kaše, pastiňáku a pečené cibule. Do tohoto jídla se přimíchaly prsten, hrací kostka, porcelánová panenka a mince. Ten, kdo našel prsten, se mohl do roka oženit, porcelánová panenka oznamovala narození dítěte a kdo našel kostku, ten se neoženil nikdy. Kdo ale našel minci, měl zbohatnout.
Během velkého hladu v Irsku se zvyky Halloweenu přestěhovali i s velkou emigrací Irů v letech 1846 až 1848 do USA, a s nimi i nejpopulárnější osobnost Halloweenu – Jack o´Lantern.
Halloween dnes
Od roku 1992 doznal svátek Halloween vzrůstající popularitu i ve Francii. Během posledních let se hledali výrazy a způsob vyjádření se. Jsme blíže přírodě, jí se zdravě nebo „bio“, hlavním znakem dýně je oranžová barva, dochází k rehabilitaci dýňové polévky, což odpovídá tomu, že zelenina je zdravá.
Ve francouzském okultistickém slovníku nacházíme u slova Halloween následující definici: „Původně pohanský svátek temnot, ohně a smrti Halloween, byl slaven severoevropskými Kelty. Halloween bylo důležité datum čarodějnického kalendáře.“ Halloween má tedy kořeny velmi tajemné, který osvětlí jen sám čas. O Keltech ještě všechno nevíme. Možná nás mohou některé objevy archeologů ještě hodně překvapit.
Jack o´Lantern
Jedna z nejpopulárnějších osobností byl pro Halloween Jack o´Lantern. Pro toto jméno posloužila irská legenda o muži jménem Jack, který byl notorický opilec a lakomec. Jednou večer, když seděl ve své hospodě, se objevil čert a žádal jeho duši. Jack ho přesvědčil, aby si dali skleničku, než spolu odejdou. Aby zaplatil své pití, proměnil se čert v šestipenci, kterou Jack okamžitě sebral. Strčil ji do své tašky, která měla uzávěr ve formě kříže, takže čert nemohl odejít. Nakonec Jack čerta osvobodil s tím, že mu čert dopřeje ještě rok navíc. O dvanáct měsíců později ho ale nechal za stromem, ale nakonec Jack zemřel. Z ráje byl vyhnán za přestupky, z pekla pro své žerty, kterými pronásledoval čerta. Plný beznaděje se Jack handrkoval s čertem o řežavé uhlí, aby si posvítil ve tmě na cestu. Jack ho strčil do dýně, kterou vykousal, poté byl odsouzen, aby putoval se svou svítící lucernou až do doby posledního soudu.