Mohou vypadat jako lidé, vynikají nevšední nadpozemskou krásou, která je ale zakalena jakousi zrůdností. Některé mají jen jednu nosní dírku, jedno oko nebo blány mezi prsty. Hlavním znakem, podle kterého je lze rozeznat, jsou uši do špičky.
Skotové předpokládají, že fejry jsou padlí andělé, podle Walesanů jde o duše mrtvých. Říkají, že nemohou umřít pro velké starosti nebo velkou bolest. Člověk je může zabít, ale tehdy umírá jen vnější obal, kouzelnice pak pokračuje ve svém životě v Kouzelné zemi.
Jsou i fejry, které žijí mezi lidmi. Kdo uhodne, že to není člověk, toho kouzelnice zbaví řeči. Kůň okovaný fejrou je neobyčejně rychlý. Podle pověr Skotů dudy vymysleli kouzelníci a naučili na ně lid hrát. Když na ně hrají samy fejry, potom donutí tancovat i stromy a kameny.
Čarodějové si obyčejně lidí nevšímají. Ale pokud je někdo urazí či se jinak zprotiví, pomstí se a pošlou na něj nepříjemnosti a nemoci. Za provinění trestají mravenčením, vyrážkou, kolikami či ochrnutím.
Fejry jsou lidé obdarovaní neobyčejnými schopnostmi. Možná jich dříve bylo více, vytvářeli celé skupiny. Ale možná to byli docela obyčejní lidé, nevelká rasa. Inu, kdo ví.