Anýz čili bedrník je znám již velmi dlouhý čas. Je prokazatelně doloženo, že se olej z anýzu používali již staří Egypťané. A není byliny, která by měla své upotřebení jen v kuchyni. Většina z nich se dá zrovna tak využít jako léčivka. A totéž platí i o bedrníku.
V kuchyni má anýz poměrně široké uplatnění. Používá se velmi často do různých asijských pokrmů. Své nezastupitelné místo má však při přípravě sladkých koláčů, vánočního cukroví a pečiva. V tomto případě ho najdeme nejspíše na povrchu jako sypání. Údajně si ho můžeme přidat i do ovesné kaše. Kdo chce vyzkoušet a zkušenost ještě nemá, skvělý je prý i v rýžových pokrmech. Neobejdeme se bez anýzu při nakládání nejen červené řepy, ale i mrkve nebo se může přidat i k okurkám. Jistě není třeba připomínat ani likér, do kterého se anýz přidává a nese jeho jméno – anýzovka. A z toho plyne, že se také jeho vlastnosti používá v likérnictví.
Pokud jde o léčivé dovednosti bedrníku, ocení ho jistě novopečené maminky. Budou-li občas popíjet čaj z anýzu, budou mít dostatek mléka pro svou ratolest. A skvělou službu také umí prokázat právě miminku, které trpí nadýmáním. Slabý čajík z anýzu s přidanou špetkou kmínu ho této potíže zbaví. A co umí dál? Pomůže vám proti kašli, vylepší chuť k jídlu, odstraní nevolnost od žaludku, tiší bolesti. Pokud můžete použít anýzový olej, má protizánětlivé účinky, rozpouští hleny a uvolňuje křeče. Pokud trpíte nespavostí, nakapejte trochu oleje na cukr a ten nechte rozpustit v šálku mléka. Dá se tedy říct, že tzv. „šláftruňk“ vám zajistí snazší usnutí.
Za pozornost stojí i popularita, kterou si získal bedrník již ve středověku. Zpívá se o něm v jisté lidové písni pod názvem Babí rada. Byl také považován za lék proti moru. A co je velmi zajímavé, že anýz je pochoutkou pro myši.