Adventní čas je ale nejen zdrojem radosti, ale i depresí. Z televize se „valí“ reklamy na spokojenou a šťastnou rodinu, ne každý ji ale má. Někdo žije a je sám a právě v těchto chvílích si svou samotu nejvíce uvědomí. Jiný žije ve vztahu, který nikoho nenaplňuje, ale nemá tolik síly, aby vztah ukončil. Další je nemocný a s tím přichází i nemoc duše. Co s tím, když nemáte pro koho péct vánoční cukroví (a ani chuť do pečení), když nemáte koho pohladit a nikoho, kdo by pohladil vás?
Hlavní je nepropadat panice. Kratší dny a dlouhé noci vyvolávají pocit stísněnosti, proto se snažte o to, abyste měli co nejvíce světla. A to jak denního, tak třeba i umělého. Bavte se s lidmi, nebojte se jejich reakcí. Třeba kousek od vás bydlí soused nebo sousedka, kteří budou také tento čas trávit samotní. Komunikujte s lidmi na sociálních sítích a vy sami si udělejte Štědrý den podle vašich představ, nikde není psáno, že by se o Vánocích nemohla podávat „čína“, pokud ji milujete víc, než řízek. Jděte na procházku, nadýchejte se čerstvého vzduchu a myslete pozitivně.
A pokud vás přece jen nějaké chmurné myšlenky přepadnou, zavolejte na naše věštecké linky a uvidíte, že dostanete nejen chuť užít si Vánoc a adventu, ale také novou chuť do života samotného. Všade na světě stojí někde opodál přítel, jen ho vyhledat…