Jméno Anna nosily ženy od nepaměti na počest svaté Anny, jež byla tou, která žila v chrámu v Jeruzalému a očekávala příchod Mesiáše. Mezi všemi příchozími rozeznala právě Ježíše, jenž toto poslání měl. Dle statistických údajů toto jméno dostávají děvčátka v českých zemích v průběhu let v přibližně stejném počtu. Podíváme-li se na toto jméno historicky, nosily jej ženy i velice slavné. Členky královských a vysoce postavených šlechtických rodů. Ale v pozdější době byly Anny také sportovkyně, spisovatelky, malířky, pěvkyně, ale i političky. Legenda hovoří o tom, že Svatá Anna byla matkou Panny Marie… ale kdo ví, zda tomu tak bylo?
Datum, které je v kalendáři přiděleno tomuto jménu, bývá často spojeno s poutěmi. Setkáme se s nimi v mnoha českých městech a obcích, například v Plzni. Zde má tato pouť již svou tradici. Veselí lidí, kteří se scházeli kolem řeky, nebo v parcích bylo popisováno dokonce v pražském tisku.
Svatá Anna dokázala prý i pomoci. Podle pověr, které byly předávány z generace na generaci, jste mohli například nalézt ztracenou věc. Ale bylo pro to také něco třeba udělat. A to pomodlit se právě ke Svaté Anně. Tato legendami a pověrami předená žena byla zásadní postavou především pro ženy. Právě ony se k ní nejvíce modlily ohledně nového života – dětí. Za patronku si ji vybraly švadleny a krajkáři. Ale patřili mezi ně i muži s ryze mužskými povoláním, a to horníci a také tkalci.
A máme zde ještě pranostiky. Právě ke Svaté Anně se jich váže dosti velký počet. Nejznámější je především „Svatá Anna, chladna z rána“. Většinou právě po 26. červenci již byla rána podstatně chladnější než ta předchozí. „O svaté Anně žitečka se nažne.“ Tato pranostika hovoří za vše. Je spojena se sklízením úrody. A v tomto případě žita.
Za zmínku možná stojí informace, že Svatá Anna je patronkou několika evropských měst. Patří mezi ně Neapol, Florencie a také město obklopené tyrolskými horskými velikány, nesoucí jméno Innsbruck.