Tabák obsahuje alkaloid nikotin, kvůli kterému se vlastně pěstuje. Je základní součástí směsí, které se jsou užívány k výrobě doutníků, cigaret či do dýmek, jejichž kouř se inhaluje.
Jak již napovídá historie původu rostliny, znali ho původní obyvatele kontinentu za velkou louží. Ano, Indiáni tabák používali, ale pouze k účelům, které byly spíše výjimečné – k léčení a při šamanských rituálech. Běžně se tabák neužíval.
Asi by bylo s podivem, kdybych si mysleli, že se tabák do Evropy dostal díky někomu jinému, než byl Kryštof Kolumbus. A přesně tak to bylo. Člen jeho posádky, zdroje uvádí jméno Rodrigo de Jerez, si dovolil kouřit na veřejnosti. A jak víme, inkvizice na Pyrenejském poloostrově byla velmi přísná a nerada viděla, že si lidé dělají něco, co sama nepovolila, a proto milý námořník putoval za svou neřest na tři léta do věznice.
V 16. století už byl tabák rozšířen po celé Evropě. I když si ho zatím mohly dovolit pouze vyšší a střední vrstvy díky ceně, pomalu a jistě se dostával i mezi nižší třídy obyvatel. Jeho šíření samozřejmě nemohly zadržet žádné hranice, proto hned v následujícím století se s tabákem setkávají v Asii. Vysoké obliby se mu dostalo v Číně a v Japonsku. Nicméně tento zlozvyk si vyžádal mnohé utrpení. Porušení zákazu užívání tabáku bylo trestáno velmi tvrdými tresty v Turecku, Rusku. V Rusku dokonce tehdejší car Michal III. vyhlásil, že kouření je smrtelným hříchem. Stejně se ke kouření stavěl i papež Klement VIII. pod pohrůžkou exkomunikace. České země měly zřejmě tu výhodu, že v době, kdy se tabák dostává do Evropy, panuje v nich Rudolf II. pověstný tím, že holduje magii a všemu neobvyklému. A tak se stalo, že rozšiřování tabáku ještě podporoval. Za prvního českého kuřáka je považován Mikuláš Dačický z Heslova, jenž si oblíbil kouření z dýmky.
Tabák se užíval v několika formách, ale spor se vedl o vznik první cigarety. Na jedné straně je španělská chudina, na druhé egyptská armáda. V obou případech šlo o papírovou trubičku naplněnou tabákem. Přičemž vojáci si balili tabák, který obdrželi jako odměnu, ale neměli dýmky a chudí lidé sbírali nedopalky doutníků, nadrtili je a zabalili do papíru. Čí je prvenství, toho se už asi nedpátráme. Tento způsob inhalace tabákového dýmu se ujal velmi rychle v Evropě a v Turecku.
V roce 1856 byla otevřena první továrna na cigarety, ale již v roce 1858 se začaly objevovat informace o škodlivosti kouření. Přesto vojáci, kteří se účastnili bojů v 1. světové válce, dostávali pravidelné příděly cigaret. Popularita cigaret raketově vzrostla. Rok 1950 přináší spojitost mezi rakovinou plic a kouřením, tok 1970 zákaz reklamy na tabákové výrobky, 1973 vznik prvních prostor, kde se nesmí kouřit. A dnes? Sami víte nejlépe.
Přesto všechno se tabákový průmysl velkou měrou podílí na příjmu státního rozpočtu, jelikož spotřební daň činila 30%.