Fenykl hojně používá francouzská a italská kuchyně. Je významnou součástí španělské kuchyně. Díky tomu, že chutí je mírně podobný anýzu, používá se na dochucování pečiva a také při pečení sladkého pečiva a cukrovinek. Určitě ho najdete v rybích polévkách, v jídlech, jejichž součástí je tvaroh nebo sýry, v omáčkách z rajských jablíček a salátech. Určitě ho bude obsahovat bylinkové máslo a určitě ho můžeme přidat, když budeme připravovat dušené maso. Bezpečně se vyskytne tam, kde se vyrábějí likéry a všichni si určitě vzpomeneme na to, že když otevřeme skleničku s červenou řepou, jistě mezi kostičkami řepy najdeme fenykl. Pokud někdo z vás bude mít přístup k čerstvému fenyklu, mladé lístečky použijte do jakékoliv jogurtové zálivky. Mohou nahradit mátu peprnou. Jeho cibulku můžeme přidat do cibulového základu, zeleninových jídel, pod maso či do polévky.
A jak se říká, není bylinka, aby na něco nebyla, tak i fenykl leccos umí. Z jeho drcených semínek můžeme připravit výborný čaj. Budeme je louhovat v šálku horké vody. Získáme tím velice nápoj, který osvěží nejen dech, ale i celé tělo. Navíc doplní draslík a vápník.
Fenykl je znám nejen jako koření, ale i jako léčivka po staletí. Používali ho v Egyptě, ale i Arabové nebo Číňané. Využívaný v tehdejších dobách byl širokospektrálně. Od nemocí ledvin přes křeče v břiše, kašel, hadí uštknutí až k likvidaci různých lidských parazitů uvnitř těla i vně. Na blechy a vši byl nejúčinnější olej.
V současné době si ho nejvíce spojíme s novopečenými maminkami a jejich ratolestmi. Maminkám pomáhá při tvorbě mléka a jejich děťátkům proti nadýmání. Olej můžeme použít při nemocech horních cest dýchacích. Pokud se objeví oční problémy, i zde můžeme využít schopností této byliny v odvaru.
Jakýkoliv přípravek z fenyklu se doporučuje používat maximálně dva týdny. Pokud se týká intolerance, dají si pozor jedinci, kteří nesnáší celer. Olej nebudou používat těhotné ženy a malé děti.