Pašijový týden je před námi. Jak ho trávit? Traiiční zvyky jsou směsí křesťanských a pohanských oslav. Od barvení vajíček, pomlázky, koledy, půstu až po velikonoční nádivku, pečení beránka a slavnostní mši. Křesťané tento týden nazývají pašijový, připomínají si konec života Ježíše Krista, od zrady, přes ukřižování, až po zmrtvýchvstání, kdy slaví vzkříšení nedělní mší.
Týden začíná Šedivým úterým, které je dnem velkého úkildu - především se vymetaly pavučiny z koutů a sklepů, děvečky i paní domu se střídaly v cídění cínu a stříbra, drhutí podlah a mytí oken do oslnivého lesku.
Podle Nového zákona spadá největší zločin - zrada Ježíše Krista - na Škaredou středu. Vymetaly se saze z komína a pokračovalo se v úklidu.
Na Zelený čtvrtek "odlétají zvony do Říma" a ve všech kostelích, městech i vsích se rozhostí hrobové ticho až do Bílé soboty. Na Zelený čtvrtek se pekly jidáše, sladké kynuté neplněné koláčky, které se pojídaly s medem, tak jak jsem zvyklí i dnes.
Dnem přísného půstu, jako výrazu držení smutku, je Velký pátek - kdy byl Ježíš Kristus ukřižován. Zároveň se podle pověr otvírají skály s poklady, hora Blaník a voda z horských pramenů se mění ve víno.
Na Bílou sobotu už vrcholí přípravy, bílily se všechny světnice, chystaly se bílé naškrobené ubrusy k velkým oslavám nedělního vzkříšení - celý den zůstával v tichosti až do večera, kdy se vracel zvuk zvonů k nedělní mši.
Boží hod velikonoční je sváteční, veselý, plný oslav. Peče se beránek, mazance a na pondělní pomlázku se zdobily vajíčka. Mladé kopřivy se trhaly do tradiční nádivky plné vajec, petrželky a uzeného masa. Nebyl nikdo, kdo by nenavštívil mši a slavil vzkříšení Ježíše krista za ohlušujícího bití zvonů.
Modré pondělí všichni známe, jen si ho letos užijeme patrně v komorní sestavě. Na pomálázku, vajíčka i den strávený v nejužším rodinném kruhu budete jistě dlouho vzpomínat!)